RADIOAMATÉRSKÝ OBČASNÍK

OK1CJB - Jaroslav Janata - Czech Republic - QTH:Říčany - Loc: JN79hx - EPC:#1217 - SWL: OK1 15512

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
       OK1CJB                    Jaroslav Janata                    Czech Republic                    QTH: Říčany                    Loc: JN79hx                    EPC:  #1217                    OK QRP CLUB No: 533                    SWL:  OK1 15512      

Větrákový dipól

Tisk
Větrákový dipól je lehce nevážný překlad názvu kvalitní a opomíjené vícepásmové antény Fan Dipole. (Dále jenom FD). Drátové antény jsou již obecně na ústupu, mají malý zisk. Hamů, kterým drátová anténa postačí ke spokojenému životu, ubývá. Nicméně, dipól z dob pana Hertze stále funguje, nepřekonán, protože to dobře a současně jednodušeji již nelze.

G5RV a ostatní vícepásmové antény

S touto anténou vysílám již dlouhé roky, poté co jsem zavrhl G5RV a její variantu ZS6BKW. Anténa G5RV je kouzelná, její výhoda je ta, že na více radioamatérských pásmech má nízkou impedanci. To vyhovuje moderním transceiverům s automatickým anténním tunerem, který umí přizpůsobovat impedance v rozsahu cca 1:3 až 3:1. Dále je to anténa symetrická, což je důležité, protože do symetrických antén „napumpujete“ vf energii s menšími problémy, než např. do antény napájené na konci, či ve třetině. Pokud budete chtít anténu s impedancí 50 ohm, pak tedy G5RV a její klony použít nemůžete.
I když v literatuře, či na internetových stránkách najdete grafy poměru stojatých vln u antény G5RV, kdy třeba na frekvenci 14,1MHz poměr stojatých vln zázračně klesá na 1,2 ku jedné, nevěřte tomu.
Pokud chápete funkci antény G5RV, víte, že se jedná o nesmysl. Anténa G5RV na pásmu 14 Mhz je dipol o délce 1,5 lambda. Takové dipóly mají impedanci cca 100 Ohmů, pokud jsou v rozumné výšce. Laděné vedení u G5RV na pásmu 14 Mhz se chová jako půlvlnný opakovač, tzn, to co je „nahoře“ je i „dole“. Pokud „nahoře“ má samotný dipól 100 ohmů, pak i na konci vedení musíte naměřit 100 ohmů. Poměr stojatých vln na kabelu 50 ohmů a tcvr s výstupní impedancí 50 ohm musí být 2 ku 1.
Na jiných pásmech se anténa G5RV chová složitěji, kdy záleží na impedanci napájecího vedení a jeho zkracovacím činiteli. Vedení se chová jako transformátor impedance. Přesně lze poměry vyšetřit pouze speciálním programem. Nebo si s anténou musíte pohrát a experimentovat.
Zkrátka, vícepásmová, jednodrátová anténa má 50 ohm jenom na jedné frekvenci. Může mít přibližně 50 ohm i na jiných frekvencích, ale tyto frekvence neovlivníte, a většinou jsou mimo amatérská pásma.
To platí i pro jiné vícepásmové, jednodrátové antény, například OCF FD4 a její klony. I u těchto antén lze nastavit 50 ohm pouze na jedné frekvenci. U OCF antén, napájených v jedné třetině lze dosáhnout stavu, kdy impedance přibližně 50 ohm je na více frekvencích, ovšem tyto frekvence neovlivníte. Pokud OCF anténu 41m střihnete tak, aby 50 ohm bylo např. na 7020 kHz, vyjdou vám ostatní frekvence s impedancí cca 50 ohm pod 3500 a nad 14200. O vyšších pásmech raději nemluvím.

FD anténa

FD je oproti tomu velmi jednoduchá anténa. Vychází se z myšlenky, že vždy na jedné z pracovních frekvencí je jeden dipól správně nastaven tak, aby jeho impedance byla 50 ohmů. Ostatní dipóly jsou k tomuto dipólu připojeny paralelně, a protože mají svou impedanci podstatně větší, výsledná impedance celé antény FD je zhruba 50 ohm. Ideálně to funguje právě v případě amatérských pásem, jejichž frekvence jsou v poměru cca 1 : 2. Jako například 3773 : 7020.
Dlouhou dobu jsem provozoval FD, kdy jsem nejdelší dipól měl nastavený tak, aby rezonoval na 3770 kHz a pak jsem dodatečně k němu „přivěsil“ dipól laděný na 7020 kHz. Přídavný dipól byl přivěšen pomocí plastových distancí, jak popíši dále a chodilo to na obou bandech znamenitě s výborným poměrem stojatých vln. Nakonec jsem připojil i pásmo 20m, takže jsem získal třípásmovou anténu se vstupní impedancí cca 50 ohm, mohl jsem vysílat na holý TCVR bez anténního dílu na třech pásmech.
FD má několik konstrukčních variant. Jednak můžete dipóly uprostřed propojit, můžete také mít napájen jenom jeden dipól a ostatní dipóly mít pouze souběžně vedené s napájeným dipólem pomocí plastových rozpěrek. Vypadá to podivně, ale chodí to, dipóly mají mezi sebou tak silnou elmag. vazbu, že se energie do nepřipojeného dipólu přenese. Výsledek je stejný, takový vícepásmový, vícedrátový dipól má impedanci cca 50 ohm na frekvencích, které si sami určíte.

Provedení je patrné z horního kde je zobrazena FD s propojenými dipóly, na dolním je zobrazena FD s podvěšeným dipólem. Omluvte prosím schematičnost obrázků, lepší program na kreslení náčrtků nemám. Patrně by to bylo hezčí z Corellu, ale ten v linuxu nechodí.


Fotografie středu skutečného provedení FD pro pásma 7 a 10,1 Mhz s paralelně zapojenými dipóly.


Pokud použijete anténu s podvěšenými dipóly, musíte nějakým způsobem zajistit, aby vzdálenost mezi dipóly byla zhruba 4cm. K tomu je nejlépe použít distanční plastové desky, nejlépe z PVC, či plastového skla, využijete odřezky, které Vám věnuje místní výrobce stříšek nad vstupní dveře domů. Do desky vyvrtáte otvory o málo větší, než je průměr anténního vodiče. Po provlečení se izolace vodiče zamáčkne do desky a vodiče jsou dokonale fixovány, přičemž anténa je snadno rozebíratelná a nastavitelná.

Anténa FD neobsahuje trapy a proto docela dobře snáší i veliké výkony. Výkon 1500W je reálný, musíte pouze použít anténní vodič většího průměru, nebo vodiče zdvojit a na konci propojit. Inspirujte se Naděněnkovým dipólem.
Tuto anténu nemodelujte v anténních programech, nemá to smysl. Tuto anténu, a spoustu jiných, třeba zrovna G5RV, namodelovat ve známých programech přesně nelze, protože algoritmus těchto programů zavádí omezení a speciální předpoklady, které obvykle splněny nejsou. Program vám sice něco vždycky vyhodí, s realitou to nemá nic společného. Engine známých anténních programů jsou přepsány do Matlabu, tam si s problémem můžete detailně pohrát, dokonce je to velmi snadné a pochopíte má slova. S úžasem jsem se kdysi díval v jednom radioamatérském časopise na článek známého anténáře, který dokonce modeloval přijímací anténu „Miniwhip“. Ne, ne, anténní programy nemají tu sílu modelovat realitu.
Kupte si drát, vezměte si štípačky a vylezte na střechu, to jediné vede k cíli. Přeji Vám hodně úspěchů při anténním experimentování, okamžiky strávené na střeše jsou kouzelné.

Neexperimentujte v zimě, střechy kloužou a mohlo by se lehce stát, že si na svou anténu již nikdy nezavysíláte. Na střechu si vezměte, mimo anténního analyzátoru také digitální fotoaparát a zašlete nějaké obrázky. Určitě se najde spousta lačných diváků, já budu jistě mezi nimi. A hlavně - vysílejte, je nás na bandech málo. Obyčejná spojení, cw, ssb, digi, jsou taky spojení. Nemusíte magořit se zeměmi, stačí se radovat z toho, že jste slyšet na vlastní anténu.
73 Vláďa OK1SVB
 

hledat v obsahu

Přihlášení