RADIOAMATÉRSKÝ OBČASNÍK

OK1CJB - Jaroslav Janata - Czech Republic - QTH:Říčany - Loc: JN79hx - EPC:#1217 - SWL: OK1 15512

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
       OK1CJB                    Jaroslav Janata                    Czech Republic                    QTH: Říčany                    Loc: JN79hx                    EPC:  #1217                    OK QRP CLUB No: 533                    SWL:  OK1 15512      

miniVNA - toroidy

Tisk
Snad každý má doma větší nebo menší sbírku toroidů neznámého složení a neznámých vlastností. Poměrně snadno jde získat měřením informaci o hodnotě AL a tím pádem i o potřebném počtu závitů. Horší je to s použitelným kmitočtem.
Nezbytné minimum teorie

Kvalitu cívky určuje ztrátový odpor R. Jeho hodnota se mění s použitelným kmitočtem a určuje použitelnost jádra. Kvalitní cívky s vysokým činitelem jakosti (Q) potřebujeme ve VF technice pro laděné obvody. Cívky s malou hodnotou Q používáme na tlumivky, proudové baluny atd. Co je to vlastně činitel jakosti? K tomu pár následujících vzorečků.
Aby se nemusely stále přepisovat části vzorců pro počítání s kmitočty, používá se výraz ω který vyjadřuje kruhový kmitočet
Potom indukční odpor cívky je



Činitel jakosti Q je vyjádřen jako poměr mezi indukčním odporem cívky a jejím reálným odporem. Složka reálného odporu tvořená vinutím je minimální a mění se pouze s teplotou. Proto jí v této úvaze můžeme zanedbat. Největší změnu mají na svědomí ztráty v jádře. Ty mají reálný charakter a jsou vyzářeny teplem. Proto také nevhodně zvolený toroid balunu u antény občas vysokou teplotou pukne.
Jde o to, zjistit jakou velikost mají při zvoleném kmitočtu ztráty. Podle toho se rozhodneme na co neznámé jádro použít.
Praktické určení
Pokud máme anténní analyzátor, není nic snažšího a s MiniVNA i jednoduššího. Pro zkoušky jsem na NF měřiči indukčností změřil a na toroidy navinul potřebný počet závitů pro indukčnost 10µH. MiniVNA jsem přepnul na měření antén a navolil zobrazení průběhu R.L. v dB. Zkoušená cívka se zapojuje do BNC konektoru označeného DUT.


První jádro které jsem měřil byl ekvivalent Amidonu T200/2 který jsem koupil na Aukru. Ztráty splývají s čárou která vyznačuje ztrátu 0dB. To skutečně odpovídá rozsahu KV. Zkusil jsem tedy použít celý rozsah MiniVNA a myslím, že tento toroid jde použít bez problémů i v pásmu 50MHz.

 

Další jádro které jsem zkusil mělo být údajně T50-N3. Podle výsledků jde tento toroid bez problémů použít ještě v pásmu 3,5MHz. Pro 1,8 MHz je ideální.


Také jsem byl zvědavý na průběh u žlutobílého toroidu z tlumivek počítačových zdrojů. Je to typický NF materiál a pro VF aplikace použitelný pouze na proudové baluny a tlumivky.


Jako poslední vzorek jsem vzal neznámý toroid. Opět se jedná o typický NF materiál nevhodný pro VF aplikace, opět s výjimkou tlumivek a proudových balunů kde velké ztráty pro potlačení VF potřebujeme.


Tímto způsobem jde jednoduše šuplíkové zásoby vytřídit. Z vlastní zkušenosti vím, že těch "dobrých" toroidů tam bude minimum.
Literatura
 [1]  Kurs radiotechniky  Dvořáček a kol.  SNTL 1975
 [2]  Антенный анализатор и ферритовые кольца  Valentin RZ3DK  CQHAM.RU
 [3]  Mění se indukčnost na feritových toroidech s kmitočtem?  Jaroslav OK1AYY  ok1ayy.sweb.cz
 [4]  Cívky na feritových toroidech z Prametu Šumperk  Jaroslav OK1AYY  ok1ayy.sweb.cz


 

hledat v obsahu

Přihlášení