RADIOAMATÉRSKÝ OBČASNÍK

OK1CJB - Jaroslav Janata - Czech Republic - QTH:Říčany - Loc: JN79hx - EPC:#1217 - SWL: OK1 15512

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
       OK1CJB                    Jaroslav Janata                    Czech Republic                    QTH: Říčany                    Loc: JN79hx                    EPC:  #1217                    OK QRP CLUB No: 533                    SWL:  OK1 15512      

Úprava pistolové páječky

Tisk

Někdy se to tak sejde, měl jsem udělané fotografie, základ textu a připravoval článek o úpravě pistolové páječky. Mezi tím mi přišel zpravodaj OK QRP INFO 76/2010 a v něm článek Pistolová páječka v 21. století. Protože QRP magazín má poměrně omezený okruh čtenářů, požádal jsem autora - Jana OK1QO o zveřejnění jeho článku na těchto stránkách. Bohužel odpověď nepřišla a tak jsem musel svůj článek dopsat. Škoda.


Při používání pistolové páječky může nastat několik stavů.
Protože páječka je přístroj který má ochranu dvojitou izolací, má jenom dva přívodní vodiče. Pokud je při vypnuté páječce na kolíku b připojen nulový vodič, nic se v podstatě neděje. Když obrátíme síťovou vidlici bude na kolíku b fáze. Potom proti zemi teče kapacitní proud daný velikostí kapacity mezi primárem a sekundárem transformátoru. U mé páječky jsem naměřil 50pF.  Při této kapacitě a kmitočtu sítě je kapacitní odpor podle vzorečku:



Při maximálním síťovém napětí podle normy ČSN 330121je efektivní napětí sítě 230V ± 10%. To je 253 V. Špičkové napětí je tedy:

 
Při tomto napětí je maximální proud  Išp = 5,6 µA Ten nemůže ničemu ublížit. Ještě zkontrolujeme napěťové poměry. Odpor lidského těla je silně napěťově závislý. Mění se i podle počasí, momentální nálady a spoustě jiných nedefinovatelných okolností. V normě ČSN IEC 479-1 (33 2010)  Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo je uvedena celková impedance odporu lidského těla na základě měření "ruka-ruka" a průměrná hodnota je od 650 do 850 ohmů. Některé výpočty jsou ale dělány s odporem o hodnotě 2 kΩ . Budeme tedy uvažovat tuto pro nás méně příznivou hodnotu. Při kapacitním odporu a odporu člověka v sérii vychází úbytek na kapacitě  357V a napětí na lidském těle 11V při proudu menším než 6µA. Při pájení obvodů CMOS které mají odpory okolo 100 MΩ  je siuace následující, úbytek na kapacitě je 140V a na obvodu je úbytek 348V. I když mají obvody záchytné diody, není to příjemné.
Další stav je pájení. V tom případě je situace podobná. Pokud je na vnější část primárního vinutí připojen nulový vodič, kapacitní proud se snižuje a snižují se také naindukovaná napětí. Tak by měla být páječka zapojena. Proto mám  na páječce klasickou vidlici s dutinkou pro kolík která není pochopitelně nikam připojená. Nulový vodič je na tom kolíku, který se vsunuje do pravé dutinky zásuvky. Zapojení je tím jednoznačně určeno.
Kritický je třetí stav - vypnutí páječky. Tam dochází ve vinutí k samoindukci. Indukované napětí je podle vzorce


To znamená, že indukované napětí opačného smyslu je tím větší, čím je větší změna magnetického toku a čím je kratší čas této změny. A tady už indukované napětí může dosáhnout hodnot řádově v kilovoltech. Na hrotu páječky se objeví napětí v poměru odporů. Pochopitelně v proudech které jsou pro nás na rozdíl od obvodů CMOS bezpečné.
Jak se tedy bránit? Paralelně k vinutí připojit kondenzátor, který svým nabíjecím proudem napěťovou špičku zlikviduje. Takto vzniklý LC obvod ale musí mít špatný činitel jakosti, aby zákmity byly co nejmenší. Proto se do série s obvodem zapojuje odpor, na kterém se energie zákmitů vyzáří v podobě tepla. Další opatření je snížení odporu mezi pájecí smyčkou a zemí. To se provede zapojením odporu 1MΩ mezi pájecí špičku a zem. Nejpohodlnější je to přes lidské tělo které má relativně nepatrný odpor. Navíc se tělo i pájecí špička uvedou na stejný potenciál. Pokud budeme pečliví, připojíme se ještě na uzemnění přes kovový řemínek hodinek.
Proč se tedy ve většině případů nic obvodům CMOS nic nestane? Je to taková ruleta. Pokud páječku vypneme při průchodu střídavého napětí nulou, nic se neindukuje. Málokdy se nám podaří vypnou páječku při maximálním napětí. Záleží také na kvalitě záchytných diod v integrovaném obvodu.

Pozn. Svodový proud mezi oběma vinutími při této úvaze zanedbávám protože PU311 ukázal na rozsahu 1kV izolační odpor větší než 5·000 MΩ.


Nyní vlastní úprava. Kondenzátor je 100n / 270V~ a odpor v sérii je 51Ω.  Odpor 1 MΩ pro vyrovnání potenciálů je k přívodu ke smyčce připájen a uložený v silikonové bužírce. Dotyková plocha je tvořená zvýšenou maticí. Protože jsem pravák, je matice na pravé straně páječky a tak má bez problémů dotyk na dlaň. Přívod k matici je vnitřkem páječky. Otvorem v nálitku je vyveden konec drátu s očkem pod hlavu stahovacího šroubu krytu. Po létech používání se zničily také závity M3,5 na připojení smyčky. Proto jsem je přeříznul na rozměr M4. Po několika letech jsem provedl opravu která bývala poměrně běžná. Na konce jsem připájel dutinky z lámací svorkovnice (čokoláda). Je třeba použít svorku pro vodič 1,5mm2. Větší už překáží. Na pájení musíte mít páječku s výkonem asi 300W. Doufám, že takto upravená páječka mi bude sloužit ještě několik desetiletí. Abych nezapomněl, prasklý kryt páječky se výborně lepí vteřinovým lepidlem.
Pokud si budete kupovat novou pistolovou páječku, tak nikdy s přívody ke smyčce pod sebou. Hodně blbě se s ní dělá. Možná, že je to jenom zvyk ale tuto fasovanou páječku od firmy Würth v elegantním kufříku jsem zahodil hned druhý den a vytáhl starou dobrou páječku z Mechaniky. Teď už jen pár obrázků.






 

hledat v obsahu

Přihlášení